Specialisté na péči o klienty
s Alzheimerovou nemocí

Historie Kouřimi

Kouřim

O založení a jménech

Podle kronikáře Hájka byla Kouřim založena bratrem slovutného vojvody Čecha, vojvodou Lechem. Ten roku 653 po Kristu opustil hlavní voj Čechů tábořící na Řípu a vydal se na východ:“Bratři milí i všickni přátelé, třetího dne, dřív než denice vzejde, vstupte na Zřip a já toho času v lese oheň nemírný učiním, a kdež uzříte blesk ohně a dýmu kouření, tu znajte mé osazení.“ Jak pravil, tak učinil na místě, kde nechal oheň zapálit, na ostrohu nad divokou říčkou, nechal vystavět město a obehnat ho vysokými valy. Od dýmu kouření, praví Hájek, dostalo město jméno Kouřim.

Jméno dnešního města Kouřim se během staletí objevovalo v různých formách od latinských přes německé až po české. A tak se můžeme v listinách setkat s názvem Churim, Curim (1167), Kurzym (okolo 1310), Gurym (okolo 1405), Kúřim (1425), Curzim (1497), Kaurzim (1512), Kauřym i Kauřim (1541 a 1578) až po známou Kouřim (1615).

Největší úpadek města však nastal po roce 1620 v době třicetileté války, kdy bylo téměř zcela zničeno. Toto období přineslo nejen válku, ale i bídu, hlad, chudobu a nakonec mor. Kouřim v těchto dobách významně utrpěla a nikdy již nenabyla původního významu. O znovuzrození města se začalo usilovat sice už na přelomu 17. a 18. století, ale obnova byla pomalá a krušná. Většinu majetku získal kníže Karel z Lichtejnštejna a vylidněná Kouřim byla nadto několikrát vydrancována procházejícími švédskými i císařovskými vojsky. Z toho úpadku se město vzpamatovávalo 300 let.


Kouřim a okolí (stručný přehled)

Stará Kouřim – I

Nejstarší doložené osídlení na Kouřimsku se datuje do mladší doby kamenné, tedy asi tři tisíce let zpátky. O dvě tisíciletí později už zde existovala hrazená osada. Střídaly se zde různé kultury jako například unětická, středodunajská mohylová, knovízská i bylanská. Svou stopu zde zanechali Keltové i Germáni. Stará Kouřim je však nejtěsněji spjata se Slovany, kteří ji objevili již na počátku 7. století, a s rodem Zličanů, který se do dějin zapsal díky knížeti Radoslavovi. Tensvedl osudný boj s Václavem a prohrál. Nebýt této porážky, třeba by dnes davy zahraničních turistů mířily namísto do Prahy do Kouřimi. To zde by bylo hlavní město, po staletí opěvované a hýčkané! Ale že bitva u Žitomíře (dnešní Štolíř) dopadla, jak dopadla, Stará Kouřim pomalu ztrácela věhlas. Hradiště definitivně zaniklo roku 995, kdy byl sjednocen český stát.  V 9. a 10. st. zasáhl požár, poté začala přestavba Kouřimi – plocha 40ha vnější pás hradeb. Dále se zde nachází střední a vnější pás hradeb. 9. st. halová stavba vyhořela, kolem zbytků středního valu se nachází na nejvyšším místě Staré Kouřimi barokní kaple sv. Víta 298 m. n. m. 

Libušino jezírko a zapomenuté popraviště

V okolí hradiště a pohřebiště nalezeny archeologické nálezy Libušino jezírko, které se nachází ve východní části Staré Kouřimi, původně přírodní vodní nádrž. Místní pověst o jezírku: Když je jezírko na jaře plné vody, je celý rok sucho. Není li voda v jezírku bude po celý rok pršet. Jinak sloužilo jako vodní rezervoár a u něj se nalézalo centrum Staré Kouřimi. Nyní je to pouhá prohlubeň v zemi, obklopená několika starými stromy, v níž lze spatřit vodu pouze po dlouhotrvajících deštích. Je přírodním geologickým útvarem, napájeným kdysi vodou z puklinového pramene a deštěm. Bylo upravované v polovině 9. století.Historie místa je dlouhá a temná. V době největší slávy Hradiště zde bylo nejvýznamnější pohřebiště. Archeologové tady kromě vykopávek z hrobů našli základy primitivní sakrální stavby staré víc než tisíc let. Ani ve středověku se tato místa nezbavila ponuré atmosféry a duší mrtvých. Nedaleko jezírka bylo vztyčeno popraviště se šibenicí a smrt zde provinilci nalézali až do roku 1783, kdy Kouřim ztratila hrdelní právo. Ne nadarmo se nedalekému rybníku, který je pozůstatkem zdejší rybniční soustavy z 15. a 16. století, říká Strašík.

Kouřim - II

sv. Jiří rod Přemyslovců - Děpoldici nejstarší socha Kouřimští lvi (Národní muzeum Praha – v Kouřimi je pouze kopie)

Kouřim – III

Královské město, které v roce 1250 bylo založeno Přemyslem Otakarem II.

Kostel sv. Štěpána

raně gotická stavba základ - trojlodní bazilika cisterciáckého stavebního schématu. Nachází se zde unikát - podzemní kaple sv. Kateřiny s hvězdicovou klenbou. Hlavice pilíře mají design listového dekoru. Kostel byl zpustošen díky válečným nepokojům - období třicetileté války 1659 a 1670 postihl kostel požár. Úprava na počátku 20. st – což je zachováno dodnes. Dříve se okolo kostela nacházel hřbitov, který byl zrušen 1836 z hygienických důvodů. Na kostele jsou náhrobky zemřelých měšťanů. Nachází se zde kamenný kvádr u východní zdi, kde jsou pohřbeni oběti bitvy u Kolína 18. 6. 1757. Oprava kostela trvala 33 let.

Zvonice – 34m vysoká

Byla postavena 1525 a 1570 přestavěna, 1670 vyhořela - tyto požáry si vyžádaly většinu cenného gotického a renesančního mobiliáře, jehož prach zmizel v suti ze zřícené klenby a obou věží. Teprve v roce 1744 byl kostel obnoven a vybaven v tehdy moderním barokním stylu. „Inovace“ se nelíbila architektům, kteří v 19. století, kdy byl znovuobjeven historický význam památky, dostali rekonstrukci kostela na starost. V letech 1876 až 1877 přišla nazmar celá řada barokních detailů, které musely ustoupit historizujícím prvkům. Snad největší škoda je zbarokizovaného západního průčelí, které bylo sneseno a nahrazeno nepřesvědčivou středověkou rekonstrukcí. V roce 1890 dokončeno do již dnešní podoby. Opětná rekonstrukce proběhla v roce 1959  - již respektováno dle původního stavu z r. 1525 a v roce 1992 další obnova. Zbyly zde pouze dva (původně 5) barokní zvony Štěpán a Marie z roku 1671, ovšem nedochovaly se zvony Václav a Apolena. Zvony se zavěšeným srdcem vzhůru se ještě nachází v Rovensku pod Troskama. Pohybují se šlapáním. Proč jsou zvony srdcem vzhůru? – roku 1547 se Kouřimští přidali k neúspěšnému povstání proti císaři Ferdinandovi I, který jim odebral statky a privilegia. Když pak projížděl městem měšťané mu natruc nedali zvonit. To ho rozhněvalo a nařídil, aby byly zvony otočeny srdcem vzhůru. Tato renesanční zvonice získala původní podobu po opravě roku 1992. Pochází z první poloviny 16. století a renesanční vzhled jí vdechl italský mistr Filip.

Muzeum

dříve Stará radnice 14st.Ve sklepení žalář 1653. Přestavba 1653. V této budově sídlí muzeum od roku 1964.

Hradby

Obklopují město a jsou dodnes pýchou celého města, bašty byly založeny v první polovině 13st.V parku na hradbách se nachází gotická bašta, která v 16st. sloužila jako mučírna a nedaleko bydlel kat. V blízkosti stávala brána zvaná Fortna, kterou mohl kat vstoupit do města. Pražská brána byla věžovitá s několika patry, ale dodnes se zachovala jen s jedním. Brána Olešecká, Malotická a Kolínská se nedochovaly.

Mariánská kašna

Nachází se na náměstí a stojí na místě barokního morového sloupu z r. 1694 – na paměť morové epidemie v r. 1680. Ze zrušeného sousoší byla dochována pouze jedna socha Pany Marie neposkvrněné (immaculaty), která má nad hlavou svatozář.

Kaple P. Marie Pomocné – v roce 1724 - 1727 navrhl Santini

Dříve se na místě nacházelo popraviště zvané Stínadla, zde bylo upáleno 5 mnichů za husitských válek. Kaple P. Marie Pomocné byla postavena roku 1727 opatem sedleckého kláštera Otou Hradeckým na památku pěti mnichů cisterciáků, upálených roku 1421 na tomto místě husity. Je to neobyčejně hodnotná stavba, která je dílem nejproslulejšího architekta středověkého baroka J. B. Santiniho. Nad výraznou korunní římsou stavba vrcholí zvonovitou kopulí s pěti vikýři, kterou završuje drobná pětiboká lucerna s křížem, na němž se opět setkáváme se symbolickým motivem pěti hvězd. Kaple byla založena na symbolickém půdorysu pravidelného pětiúhelníku. Kaple je nedávno zrekonstruovaná.

Barokní kaple sv. Víta


Malá barokní kaple sv. Víta byla na Staré Kouřimi postavena roku 1724 soukromým nákladem kouřimských měšťanů Víta Vaváka a Václava Frídy. V její těsné blízkosti byly archeologickým průzkumem odkryty zbytky unikátní dřevěné halové stavby z 9. století o impozantním půdorysu asi 90 x 9 m. Účel této haly, zničené požárem v první polovině 10. st., se dodnes nepodařilo uspokojivě objasnit. Archeologové se přiklánějí k názoru, že stavba sloužila buď jako shromaždiště obyvatel hradiště, či jeho vojenské posádky. Našly se zde poškozené malby sv. Cyrila a Metoděje. U vchodu jsou 3 lípy jako chráněná přírodní památka. Pětiboký půdorys a pět hvězd na kříži. 298 m. n. m.

Náměstí

Jeho rozloha je 16 250 metrů čtverečních a je zachováno v původním rozsahu od založení v pol.13st. Poprvé bylo vydlážděno 1536. Zástavba je středověká. Nacházely se zde gotické sklepy, podzemní chodby neznámého původu. Roku 1850 - po čtyřstých letech byl kouřimský kraj zrušen. V roce 1811 postihl část náměstí požár – na základě protipožárních důvodů byly odstraněny domovní štíty a podloubí. Obří kámen Prokopa Holého pochází z nedaleké vesnice Chotýš. Na náměstí byl instalován v roce 1934 při příležitosti velkolepých vzpomínkových akcí k 500. výročí bitvy u Lipan.

Kozí plácek

Zde bývalo tržiště například s ovcemi, skotu, koňmi aj.

Ptačí ryneček

Nachází se pod kostelem a konaly se zde trhy s drůbeží a ptactvem.

Židovská ulička

Ta spojovala obě tržiště – Kozí plácek a Ptačí ryneček. Dříve to byla židovská obec v pol. 13. st. a domě č.14 byla modlitebna.

Soubor stodol - 18. -19. st

Stodoly, které se nacházely  za branami města jsou zachovány dodnes. Tyto stodoly byly určeny pro těžké povozy, jelikož se s nimi nesmělo vjíždět do města.

Prokůpkův dům - 1929-1930

Kombinace konstruktivismu a pozdní kubismus. Architekt Fr. Tlapák a Jos.Hónich. Prohloubení zájmu veřejnosti o historii města vyústilo roku 1906 v založení muzea. Elektrifikace města roku 1912 ukončila poklidný chod život minulých století. Vznik Československé republiky s sebou přinesl i zájem obyvatel o politické dění. Nejsilnější stranou byla strana agrární, na jejíž popud byla v letech 1928 – 1930 uskutečněna stavba Zemědělského kulturního domu. Stavba byla nazvána jménem Adolfa Prokůpka „Prokůpkův dům“. V období první republiky se město a jeho okolí stává vyhledávanou rekreační oblastí pro starobylé kulturní památky, ale také pro známé a oblíbené výstavy ovocných stromů okrasných květin, pořádaných Molitorově. Postupující ztrátu významu města po druhé světové válce značně ovlivnila migrace obyvatel, zrušení soudu a berního úřadu. A tak se stalo, že město, které tolik připomíná zašlou slávu dějin působí jakoby se v něm zastavil čas. Ale právě to je jeho budoucí devizou.

Park

Již od poloviny 16. století byly prostory mezi vnitřním a vnějším pásmem hradeb pronajímány městem ke zřizování zahrad, které měly převážně užitkovou funkci. Tak byl položen základ ozelenění hradebního pásu, který je ve městě dodnes zřejmě patrný. V těchto místech někdejšího městského opevnění se rozkládá také dnešní městský park Na hradbách. Park ve své dnešní podobě byl založen počátkem 30. let minulého století z iniciativy tehdejší Občanské záložny. Dodnes je zajímavý svou výsadbou vysoce hodnotných dřevin. V prostorách parku se zachoval vnější hradební pás s částečně zřícenou hradební věží.

Tobiášův dům- nyní Kavárna u Tobiáše.

Jeden z nejbohatších a nejvýznamnějších z měšťanů císařský rychtář Tobiáš Kožešník v 16.a17.st. provedl honosnou renesanční přestavbu svého domu. Nad branou dvoru mramorový znak cechu kožešníků.

Hřbitovní kostel - 1591 sv. Trojice
Mobilář téměř zničen v 50 letech 20. st.

Muzeum lidových staveb- skanzen v roce 1972

Vznik Muzea lidových staveb v Kouřimi, pobočky Regionálního muzea v Kolíně, je spojen s počátky výstavby vodního díla na řece Želivce. Budoucí vodní plocha měla zatopit některé zajímavé památky lidového stavitelství, včetně gotického kostela sv. Jana Křtitele v Dolních Královicích /okr. Benešov/, a tak bylo rozhodnuto několik vytypovaných objektů přemístit na jiné místo. Tak začalo v městečku Kouřimi, v lokalitě zvané Na hrázce vyrůstat v roce 1972 regionální záchranné muzeum v přírodě. S ohledem na jeho poměrně rychlou výstavbu se však záhy začalo velice vážně uvažovat o jeho budoucím rozšíření. S otevřením první části areálu pro veřejnost v roce 1976 byla základní koncepce muzea změněna a záchranný skanzen získal funkci speciálního zařízení, soustřeďujícího ukázky stavebních technik, užívaných v lidovém stavitelství České republiky.

Rybník Strašík - budován v 15.a16.st. v polovině 19. st. zrušen - obnova 1941.

Rybník Strašík je posledním z rozsáhlé rybniční soustavy, která se od středověku rozkládala v okolí Kouřimi a ještě v 18. století čítala 16 rybníků. K jejich rušení docházelo od poloviny 19. století v důsledku velkého rozmachu pěstování cukrovky spojeného s potřebou získávání další zemědělské půdy. Neobvyklé jméno Strašík rybník dostal patrně v souvislosti se svou polohou poblíž středověkého kouřimského popraviště.
Rybník byl kompletně obnoven roku 1941.

Mlýn Bukačov

Mlýn Bukačov - rodiště malířů Burkharda Pleskola (1859-1883) za mlýnem se nachází - návrší kostelíka sv. Vojtěcha, který stál do první poloviny 19. st.

Film

Díky své výhodné poloze nedaleko Prahy se Kouřim stala po roce 1990 častým cílem filmových štábů. Kromě natáčení reklamních šotů a dílčích scén různých filmů a seriálů, jako například Lékárníkových holka a Nesmrtelná teta, zde byly realizovány rovněž tři rozsáhlé projekty: francouzský film Cathrine Courage (Kateřina Kuráž), také francouzské "Zvonokosy" a šestidílný TV seriál Bylo nás pět podle literární předlohy Karla Poláčka.


OKOLÍ

Klášterní Skalice -1357 cisterciátský klášter P. Marie Milostné založení se zúčastnil Karel IV. 1421. husiti zničili.
Vrbčany – kostel sv. Václava. Pověst: uložen praporec sv. Vojtěcha a kápí sv. Václava.
Chotouň – rodiště sv. Prokopa (zakladatel sázavského kláštera 1249). Odtud vede čertova brázda až do Sázavy. – Pověst- : sv. Prokop přemohl ďábla a zapřáhl ho do pluhu.
Lipany- mohyla, památník bitvy u Lipan 1881. Lipanská hora 367 m. n. m. Bratrovražedný boj Husiti x Panská jednota. Údajně pohřben Prokop Holí a vojevůdce husitů. Uvnitř mohyly je zastavěn kvádr ze Sionu.

Čerpáno z literatury:

Pověsti a kratochvilná vyprávění z Kouřimska a Kolínska, Martin Drahovzal
Kouřim a okolí- průvodce Vladimír Rišlink
Krypta sv. Kateřiny – nadace krypty- Lydie Fetterlová
Boje a legendy Kolínsko a Kouřimsko- Martin Drahovzal
Listy vydané informačním centrem Kouřim