Specialisté na péči o klienty
s Alzheimerovou nemocí

Pokročilé stádium

Schopnost vykonávat cokoli složitého se v pokročilém stadiu zcela vytrácí. Všeobecné zle říci, že také ostatní tělesné funkce začínají slábnout a selhávat. Pohodlí a čistota se stávají nejdůležitějším hlediskem. Hlavním úkolem pečující osoby a ostatních rodinných příslušníků je zachovat nemocnému důstojnost a úctu, kterou si zaslouží. Ten, kdo žije s nemocným v pokročilém stadiu Alzheimerovy nemoci a pečuje o něj, musí být schopen porozumět „řeči těla“, umět pozorně naslouchat a snažit se pochopit každé slovo, které nemocný vysloví. Takový stav vyžaduje mnoho času a trpělivosti. Pečující osoba i rodina musí zpomalit tempo a být pozorná.

Změny v mozku v pokročilém stadiu

V pokročilém stadiu nemoci se poškození šíří dále do čelního mozkového laloku. Jakmile je zasažen a poškozen, nemocný přestává být schopen přiměřeně jednat. V tomto stadiu často není možné o nemocného pečovat v domácím prostředí. Nemocný ztrácí schopnost úsudku, logického uvažování, a sociálních dovedností, začíná reagovat nevhodně a nepřijatelně a ztrácí své schopnosti „civilizovaného chování“.
V pokročilém stadiu nemoci je poničeno mnoho mozkových funkcí, ale spíše než na to, co chybí, by se měl ošetřovatel soustřeďovat na to, co ještě zbývá. Podle stavu, který nastává v čelním mozkovém laloku, se může nemocný chovat různě – může být násilný a vzteklý nebo naopak poddajný, apatický a nepohyblivý. Tělesný kontakt, jako například pomoc s oblékáním, může vyvolávat agresi. Mohlo by i dojít ke zranění ošetřujícího nebo nemocného. V konečných stadiích Alzheimerovy nemoci již destruktivní proces v mozku zničil prakticky všechny nervové buňky mozkové hemisféry, kromě té části mozkové kůry, která řídí motorickou činnost a zrak.
Proto se vám může zdát, že v pečovatelských domech jediné, co lidé dělají, je pomalé přecházení z místa na místo – sem a tam. V závěrečném stadiu nemoci dochází ke zničení téměř všech částí mozku a člověk je upoután na lůžko a relativně bez reakcí.

Rady pro ošetřovatele v pokročilém stadiu nemoci
Ošetřovatel se dostává do třetí fáze péče o nemocného s Alzheimerovou nemocí. Pravděpodobně zjistíte, že jste zaujali direktivní přístup.
Musíte sami rozhodovat o většině věcí, týkající se péče o nemocného. Je nutné si udržovat vlastní zdraví v počátku a šetřit energií, abyste byli schopni reagovat na měnící se potřeby nemocného.
Velké problémy při komunikaci jsou zdrojem frustrace jak pro pečovatele, tak pro nemocného. Je zásadně důležité, abyste nepřestávali na vašeho blízkého mluvit – mluvte o jídle, o počasí, o tom, kde jste byli na výletě, s kým jste mluvili, o blížících se událostech, jako je například návštěva lékaře či nějaká společenská událost, nebo o novinkách ve světě. Snažte se, aby si nemocný udržel kontakt s tím, co se kolem něj děje.

V závěrečné fázi nemoci možná budete muset řešit finanční záležitosti, jiné bydlení pro nemocného či pojištění apod., pokud jste je nevyřešili společně s ním již dříve. Možná pro vás bude těžké smířit se s tím, že vás milovaná osoba již nepoznává.

Rady pro péči v pokročilém stadiu

  • na člověka s dementním onemocněním mluvte pomalu a jemně, i když nereaguje. Váš hlas mu může být příjemný.
  • soustřeďte se na to, abyste o nemocného pečovali s úctou. Buďte pečliví při jeho oblékání. Respektujte ho, i když ztrácí kontrolu nad svými tělesnými funkcemi.
  • najděte si čas jej poslouchat
  • pamatujte si, že osoba, o kterou pečujete, má právo rozhodovat o tom, zda bude nebo nebude jíst, zda chce či nechce služby, které zrovna nabízíte. Ošetřovatel rozhoduje o čistotě a bezpečnosti, ale snaží se také naslouchat a sledovat přání nemocného.
  • seznamte personál v nemocnici se všemi schopnostmi a zvyky nemocného. Snažte se zařídit lékařskou péči tak, aby nemocný nemusel zůstávat v zařízení přes noc. Je lepší jej vzít domů, do jeho známého prostředí, než ho nechávat v neznámém prostředí. Pokud je pobyt v nemocnici nezbytný, vezměte nemocnému s sebou známé předměty, jako například jeho přikrývku, obrázky, oblíbenou hudbu nebo knihu. Taková pomoc usnadní práci všem okolo a sníží možné rozrušení.
  • zvažte možnost domova se zvláštním zaměřením na Alzheimerovu nemoc. Vyhledejte je a jděte se podívat jakou péči nabízí. Návštěvy jsou možné denně, takže svého blízkého můžete vidět často. Péče, která je jim poskytnuta je na velké úrovni a pomůže vám to ve všech směrech

Paměť

V pokročilém stadiu Alzheimerovy nemoci selhává i dlouhodobá paměť. Stále je však možné vyvolat určité zbytky vzpomínek pomocí obrázků a zvuků a přinášet tak příjemné pocity jak nemocnému, tak pečujícímu.
Buďte připraveni na to, že nemocný s Alzheimerovou nemocí má světlejší a horší chvíle. Možná vás už nebude poznávat nebo vás bude oslovovat jiným jménem. Úroveň jeho reakcí se bude měnit. Pokud si uvědomíte, oč se jedná, bude to pro vás snazší.

Řeč

Komunikace začíná být velmi obtížná, a proto je někdy těžké odhadnout, jak dalece je nemocný člověk schopen ještě chápat. Nepředpokládejte však, že nerozumí vašim uklidňujícím slovům, i když na ně nereaguje. Může rozpoznávat postoje nebo pohyby. Ošetřující osoba musí hledat jiné způsoby dorozumění, a to s využitím všech smyslů.
Snažte se číst a rozumět neverbálním náznakům.

Očekávejte jednoduchý rozhovor, skládající se z jednotlivých slov nebo gest.

Sledujte pozorně neverbální znaky komunikace, například těsné sevření rtů. Pokud osoba nechce jíst anebo se oblékat, může to signalizovat strach nebo bolest.

Buďte pozorní ke všem způsobům komunikace.

Komplexní úlohy

V posledním stadiu Alzheimerovy nemoci se mozkové plaky a uzly (ztvrdlé části mozkové tkáně, které jsou znakem postupující nemoci) šíří po celém mozku. V konečné fázi nemoci může být osoba upoutána na lůžko, buďto částečně nebo zcela. Schopnost vykonávat komplexní úlohy zcela vymizela a člověk je plně odkázán na péči ostatních.

Zmírňujte strach a stres
Odstraňte zámky nebo schovejte klíče, zejména na záchodě a v koupelně, aby se nemocný nemohl omylem zamknout. Další možností je odstranění dveří a jejich nahrazení závěsem.

Uvědomujte si potřeby nemocného ohledně mytí a koupání. Koupání může být velmi obtížné, má-li člověk s demencí strach z vody. Pokud je možné, může se ošetřovatel sprchovat společně s nemocným. Pro zmírnění strachu z vody lze do vany umístit sprchovací židli nebo lze využít ruční sprchy, která je flexibilnější. Vlézt do vany může být pro mnohé nemocné velice stresující, proto je někdy nutné koupání odložit nebo se mu zcela vyhnout a umýt nemocného vleže. Můžete také využít sprchovací židli.

Pokud dostane nemocný dárek, rozbalte ho společně s ním a vysvětlete mu, jak se věc používá.

V rámci možností podporujte samostatnost a všechny schopnosti, které ještě nemocnému zbývají.

Sociální schopnost

V pokročilém stadiu nemoci má nemocný obvykle tendence se vyhýbat všem společenským kontaktům, vytrácí se pocit sebe sama. Mezi další příznaky patří zvýšená potřeba spánku a inkontinence.

Pro čas stravování vyhraďte delší čas, protože nemocný bude jíst déle.

K tradičním rodinným svátkům přistupte zcela jinak. Začněte s novými zvyky, které by zapojovaly do příprav na setkání i nemocného a využívaly všechny jako zbývající schopnosti. To je velmi důležité, zvláště, jestliže nemocný se již není schopen zúčastnit celého programu akce.

Požádejte přátele o pomoc, pokud je pro vás příprava výzdoby nebo nákup dárku příliš obtížný.

Řekněte členům rodiny a přátelům, že je pro vás významné, aby se o vašem blízkém mluvilo – možná mají obavu o nemocném hovořit, protože mají strach, že se vás to dotkne.

Probírejte s rodinou různé příhody, které jste s nemocným zažili, snažte se vyrovnat se svým zármutkem.

Mějte realistická očekávání. Uvědomte si, že svátky mohou být ještě náročnější. Plán přizpůsobte potřebám. Uvědomte si, co je a co není možné. Uvědomte si, že v tomto stadiu péče je důležité, abyste pečovali také sami o sebe.

Šetřete se, udržujte si duševní rovnováhu, abyste si mohli užívat života i vy.

Úsudek a logické myšlení
V pokročilém stadiu Alzheimerovy nemoci není nemocný již schopen logického úsudku a myšlení.

Buďte nositeli přání vašeho blízkého

Mějte po ruce dokumenty, týkající se přání vašeho blízkého ohledně konce jeho života. Mějte u sebe kontakty pro případ naléhavé situace – když jedete autem, noste je s sebou v peněžence a kopii nechte doma na viditelném místě.

Proveďte potřebná opatření, týkající se intimního chování nemocného.

Nereagujte přehnaně, nebuďte rozzlobeni ani nežertujte, pokud nemocný zachází nezvykle se svými genitáliemi. Zkuste odhadnout příčinu situace. Možná potřebuje na toaletu, možná ho příliš škrtí oblečení. Možná chce jít spát, ale není schopen svoji potřebu vyjádřit slovně. Jemně odveďte pozornost nemocného jinam. Pokud problematické záležitosti, týkající se sexuální oblasti, přetrvávají, vyhledejte odbornou pomoc.

Pokud se objeví projevy sexuálních aktivit, jako například osahávání či jiné intimní projevy, snažte se citlivě převést pozornost nemocného jiným směrem. Pokud takový postup nepomáhá, obraťte se na odbornou pomoc. Pokuste se nemocného zaujmout jinou aktivitou nebo ho přesunout do jiné místnosti, pokud začne být rozčilený. Nepeskujte ho za nevhodné chování.

Pořiďte si vhodné pomůcky pro případ, že se objeví inkontinence. Ochranné povlaky na matrace, podložky a další pomůcky jsou dostupné v lékárnách nebo ve zdravotnických potřebách.

Pohyb

V tomto stadiu nemoci je obvyklý problém bloumání a neklid. Nemocný může mít značné potíže se posadit na židli nebo vstát, může být upoután na lůžko. Nedostatek pohybu způsobuje proleženiny. Proto je třeba, abyste se soustředili na to, co je nemocný ještě schopen dělat a co mu působí radost.

Snažte se vymyslet co nejlepší řešení
Umístěte matrace z postele na podlahu, zabráníte tak zranění nemocného při možném pádu z postele. Takové opatření může také pomoci snížit bloumání nemocného.

Umístěte lůžko poblíž okna, aby si nemocný mohl užívat výhledu ven. Najděte způsob, jak nemocnému umožnit za hezkého počasí pobyt venku, i kdybyste museli vždy stěhovat jeho postel.

Mějte po ruce oblíbený šátek, teplé ponožky či přikrývku, aby se nemocný cítil dobře, pokud má zhoršený krevní oběh.

Naučte se, jak správně upravit polohu nemocného, aby nedocházelo k proleženinám.

Poraďte se s pečovatelem/lékařem, jaké jsou pro nemocného další možnosti pohybu.

Smysly

Přestože došlo ke značnému poškození logického myšlení, úsudku i sociálních dovedností, smysly zůstávají do značné míry funkční. Pečovatel se musí naučit chápat „řeč těla“. Váš hlas či dotek může být pro nemocného velice uklidňující.

Komunikace prostřednictvím smyslů
Dotýkejte se nemocného tak, jak je to pro něj příjemné. Hlaďte ho po vlasech nebo po zádech, držte ho jemně za paži.

Používejte krém či pleťové mléko a masírujte nemocnému ruce, chodidla a paže. Buďte opatrní na různé vůně, které nemusí být nemocnému příjemné, vyhýbejte se parfémovaným výrobkům.

Vítejte co nejčastěji návštěvy kohokoli, kdo bude schopen být s nemocným v kontaktu. Pomůže mu tak zahnat osamělost.

Zpříjemněte nemocnému jeho zdravotní stav, například plyšovými zvířátky či měkkými polštáři, abyste podpořili jeho vnímání hmatem.

Zjemněte nemocnému prostředí hudbou nebo příjemnými zvuky. I když nemocný možná není schopen mluvit, může ho těšit naslouchat jemným zvukům.

Podávejte nemocnému chutné tekutiny, slad nebo cokoli, co je v souladu s jeho dietou a jeho schopností polykat, abyste mu udělali radost. Příjemná chuť sladkého bývá zachována. 

Dodržujte pitný režim, aby nedošlo k dehydrataci těla. Nemocný nesmí pociťovat žízeň. Ale pozor na přílišné pití. Nemocný nemusí velkou dávku vody vstřebat. Můžou nastat problémy, a v tomto případě musíte zavolat profesionální pomoc.

Vytvořte příjemnou atmosféru prostředí pomocí hezkých barev, obrázků a zvuků. Vyjděte vstříc duchovním potřebám nemocného.

Užitečné informace

Přizpůsobit se omezením

Nemoc den co den nějakým způsobem postihuje a ovlivňuje tělo a ponechává jej s určitými omezeními. Každý člověk, který je dlouhodobě vážně nemocen, je vystaven pocitu zklamání a frustrace, vždyť nikdo neočekává předem, že bude muset omezeně žít. Většinou máme pocit, že ostatní lidé se ve svém životě s nemocí setkat mohou – ne však my sami – a tak přijmout svůj osud nebývá jednoduché. Stejně tak se s tímto faktem musí vyrovnat i pečující osoba, členové rodiny a přátelé.
Přijetí trvá u každého člověka jinak. Někdy se nemocný smíří s nemocí rychleji než ostatní členové rodiny. Jindy je to zase naopak – rodina, pečovatelé a přátelé si zvyknou na nutnost přehodnotit své představy dříve než nemocný.
Během této doby „smiřování se s nemocí“ se často objeví různé tlaky a dá se předpokládat, že se změny dotknou každého, kdo je s nemocným nebo jeho rodinou v úzkém kontaktu. Toto období je náročné a často vyvstane, co dobrého i špatného je skryto v každém z nás. V tuto chvíli se projeví trpělivost i nedůtklivost, vlny deprese i přijetí dané situace.
Každý z nás se musí během svého života neustále učit žít s omezeními, protože nic a nikdo není dokonalý. Ale když člověk a jeho rodina dostane pozitivní výsledky vyšetření s diagnózou Alzheimerovy nemoci, přepadne ho strach a obavy. Poskytnutí správných informací o nemoci a o tom, jak může ovlivnit všechny zúčastněné, je nejdůležitějším přínosem vedoucím ke zmírnění strachu a obav. Na každého bude mít nemoc jiný dopad. Dokonce někteří lidé v sobě během nemoci nebo o kterých ani netušili, že je mají.
Život může dostat novou náplň a nový rozměr, který se před tím neobjevil. Do vašeho života vstoupí noví lidé – lékaři, zdravotní sestry, ošetřovatelé, lidi v domově, do kterého dáte svého blízkého, pokud nebudete moci zvládnout péči, která je velmi náročná, lidé kteří také trpí touto nemocí, online přátele, se kterými se seznámíte prostřednictvím například internetu.